Historie

Prohlédněte si nejnovější studii o historii obce Štěpánovice od p.Kasíka.

1. verze: Historické zápisy Františka Mareše staršího

(Vypsáno z archivu Třeboňského, Aug. Sedláček místopis král. Českého str. 869; Originál je napsán ručně od Františka Mareše staršího).

Založení Štěpánova a nejstarší držitelé

Štěpánovice se původně jmenovaly Štěpánov. Byly založeny kolem 13. století. Kolem tohoto století patřil Štěpánov p. z Landštejna. V roce 1372 měl je v držení Ješek z Kosovy Hory z Lomnice a byl tu také zemanský statek. V roce 1398 osvobodil Vilém z Landštejna ves od úmrtí a patřila k faře Ledenické. Od roku 1424 k Třeboni. V 15 století byly Štěpánovice v zástavě. 

Období husitských válek a vyplenění vesnice

V době husických válek měl zde některé platy pan Tožický z Vidova, ale větší část vesnice držel Oldřich z Rožmberka nepřítel Husitů. Když pak Táboři a Sirotci se svými vůdci panem Bidinkou a panem Čapkem ze Sán podnikly válečné tažení k Třeboni, aby tu škodily Oldřichovi došlo i na tuto vesnici, která popleněna, kostel vyloupen načež ztratil faráře.

Výstavba dvora Vranín a obnova farnosti

V roce 1573 dal hejtman Rožmberský Jan Černý z Vinoře postaviti dvůr Vranín na místě vymýtěného lesa Vraní. Roku 1440 koupil Oldřich z Rožmberka váznoucí platy od Jana Tožického a tak celá vesnice připojena k panství Třeboňskému a kostel přidělen jako filiální k faře Ledenické. Teprve v roce 1738 filiálka tato pro velkou vzdálenost zrušena a kostel od ovdovělé kněžny z Švarcnberga vyzdvižen. Prvním farářem ustanovem Th.Dr.Josef Schmidt před nímž nebylo tu faráře přes 100 let.

Robota: Poplatky a poddanské dávky v 17. a 18. století

Poplatky obce Štěpánova v 17 - 18 století. Platilo se v kopách, groších a denárech. 1 kopa 60 grošů, jeden groš 7 denárů. Poplatky se odváděly vrchnosti 2x za rok a sice: na sv. Jiljí a na sv. Jiří. Poplatky činily o sv Jiří 12 kop, 41 groš, 6 1 denáru. O sv. Jiljí 12 kop, 23 grošů, 6 1 denáru. Když pnänství Třeboňské získal J. Adolf hrabě ze Švarzenberggu byly tyto dávky regulovány. Na sv Jiří 25 zl. 43 kr. , 4 1 denáru, na sv. Jiljí 30 zl. 11 krejcarů 5 denárů.

Poválečný stav a robotní povinnosti podle patentu

Po třicetileté válce zbylo zde 5 rolníků a vlese Slabci byla tvrz. Obec Štěpánovice a Hvozdec byly podány faře Štěpánovické a jejich obyvatelé musely zdejšímu faráři robotovati, od čehož také jedna farní louka má název robotýřka. Podle robotního patentu z roku 1775 vázly na obci tyto roboty. 32 sedláků se 2 voly 3 dny v týdnu a 24 sedláků ruční roboty, od Jana až do Václava 1 den týdně, 1 chalupník konal ročně roboty 26 dní a podruzi ročně 13 dní. Pak nastalo ponenáhlé vystupování roboty. Tolik ze zápisků, jak již výše uvedeno od pana Františka Mareše staršího,které jsou od něho ručně napsané.

2. verze: Historické zápisy Josefa Antoňe

(Tato historie je popsaná od pana Antoně , obyvatele Štěpánovic , a je vypsaná z archivu Třeboň.)

Geografická poloha a sčítání lidu z roku 1930

Vesnice Štěpánovice - rozkládá se po obou stranách státní silnice - Domažlicko - Budějovické - Štěpánovice - Třeboň - a nachází se ve velké rybničné pláni Třeboňské - pozůstatku to sladkovodního jezera - z kaneroické doby - na pahorní vysočině - Českomoravské - jako farní ves - v soudním okresu Lišovském a politickém Českobudějovickém . Dle úředního sčítání - ze dne 1.12.1930 na katastráním území - ploše 1458 ha, ve 143 domech žilo celkem 688 obyvatel,. Vlastní ves Štěpánovice tvořilo 123 domů na Skalicích 14 domů a na panský dvůr Vranín - Kuna - 6 domů. Výška nad mořem: 456 metrů.

Vznik, pojmenování obce a gotický kostel

V vzniku vesnice se nedostává písemných zpráv. Jako řada jiných obcí - byla založena asi někdy koncem 13. a 14. století a osazena obyvateli národností Slovanské - České. Pojmenovaání obce v nejstarších pramenech se objevuje skoro výlučně ve tvaru Scepanov, Stiepanov, Štěpánov. Tvar Štěpánovice doložený až v 15. století. Na světlo dějin vystupuje Štěpánov v roce 1356 již jako hotová farní ves s kostelem patřící k děkanátu Chýnovskému. Ještě dnešní kostel - Na nebe vzetí Panny Marie - ač řadou stavebních úprav značně znešvařený hlásí se svým půdorysem a gotickým slohem zřejmě do první poloviny 14.století. Kamenná křtitelnice jest z roku 1515.

Nejstarší držitelé a náboženské poměry

Nejstaršímu držiteli Štěpánova byly páni z landštejna Erbu pětilisté růže, stříbrné v červeném poli, kteří tuto ves drželi k Ledenicům. Ke kostelu v Štěpánově byla koncem 14. století přifařena ves Vranín, která byla ve válkách na sklonku 14. století velmi zpustošena a vypálena a obyvatelstvo bylo rozehnáno. Za vlády pánů ze Švamberka přisluhovali v kostele Štěpánovickém , ženatí kněží - strany - po obojí. Roku 1539 koupil Petr Vok z Rožmberku - ves Štěpánov - s lidmi - platy a dědinami ornými s potahy a se vším.

Vpád pasovského vojska (1611)

Truchlivou předehrou války třicetileté byl pro jižní Čechy vpád vojska Pasovského - léta 1611 a od něhož nad jiné zakoušel kraj Budějovický. Celý kraj od Budějovic až na Třeboň, byl vojskem Pasovským zaplaven. Mezi dnem 10.-15. červnem roku 1611 - položilo se Pasovské vojsko mezi Lišovem a Štěpánovem , kde na vršku Štěpánovských polí bylo mu do 100.000 - stotisíc vyplaceno - vesměs to peníze jež císařovi Matyášovi - na zaplacení té soldatesky půjčil velkodušný Třeboňský vladař - Petr Vok z Rožmberka.

Útrapy třicetileté války a vypálení vesnice

Roku 1660 - dostal se Štěpánov se zbožím - pozemky v majetek Schvarzenbergů. Po celou dobu války třicetileté zakoušela ves Štěpánov jako mnohé jiné osady na Třeboňsku a Budějovicku - veliké útrapy a zádavy. Bezbranná naše vesnice, ležící na starodávné a důležíté silnici od Třeboně k Budějovicím musela snášetí těžké břímě jako ubytování a vyživování vojáků, kteří mimo záplaty ohrožovali vesničany na životech a majetku. Část byla císařskými vojsky hraběte Karla Bonaventury Bugroně vypálena, ihned po porážce utrpěné v bitvě se stavoským vojskem v listopadu roku 1618, poblíž Dunajovické hory a Horního Miletína.

Dílo zkázy pak bylo dokončeno v roce následujícím, kdy Maradas se svými Valany a Italy z Neapolska podnikl z Budějovic noční nájezd na Třeboňskou pevnost - byv však zde krvavě odražen pomstil se Třeboňskému vladaři Petrovi ze Švamberka alespoň tím, že mu vypálil mimo jiné i zbytek jeho poddané vsi Štěpánova.

Období zkázy a liduprázdná spáleniště

Kde zůstalo nějaké polosesuté stavení ještě od ohně ušetřeno utíkali od něho jeho držitelé , že strachu před hordami potulných soldátů - sami do lesů nebo do vzdálených krajin a tak léta 1625, když komisaři k tomu dožádání se sjeli, aby panství Třeboňské shlédli - a vše v poznamenání uvedli - nalezli ve Štěpánově jen samá pustá spáleniště a ves zcela liduprázdnou. Dle panského verbáře sepsaného kolem roku 1636 - se připomíná ve Štěpánově - ještě tehdy 19 spálenišť.

Tolik archiv Třeboň - podepsán Josef Antoň 25.5.1980.